V Respektu se poradili a v redakčním článku posledního předvolebního čísla prozrazují svého kandidáta. Je to samozřejmě mnohem férovější, než se tvářit neutrálně a svého člověka fedrovat skrytě. Z těch, kteří jim vůbec stojí za řeč – ať z hlediska elementární způsobilosti nebo z hlediska reálných šancí, připomínají pádné důvody, pro které by Zeman na Hradě pro ČR znamenal pohromu. Žádnou výhrou by nebyl ani Fischer. Jako nejpřijatelnější jim vycházejí Roithová a Schwarzenberg. Argumentem volebního realismu pak v posledním odstavci snášejí důvody, proč je prý lepší ten druhý.
Nemyslím, že mají pravdu. Bude zde druhé kolo, v němž půjde o to zabránit nejhoršímu. V prvém kole máme možnost vybrat toho nejlepšího. Nebo tu nejlepší. V posledních dnech jsem zaznamenal výzvy, které slušnost, důstojnost, nezkorumpovanost, evropanství a návaznost na působení Václava Havla spojují s kandidátem TOP09. Nepopírám jeho sympatické rysy. Ve všech uvedených parametrech je ale Zuzana Roithová srovnatelná a v mnoha také podstatně lepší. Je vzdělaná a kultivovaná; to co si myslí, umí zformulovat; má vizi; oč méně hýří bonmoty, o to lépe umí naslouchat a diskutovat; je rozumně ale důsledně proevropská; má zkušenost z nejvyšších pater politiky a i svou ministerskou kariérou prošla beze ztráty květinky (což se o Černínském paláci např. po letošní české absenci v Oslu tak docela říci nedá).
Rozdíl mezi oběma je v tom, že zatímco Schwarzenberg o přízeň voličů usiluje s dvacetimilionovým rozpočtem, hospodaří Roithová s necelým půl milionem, většinou vlastních úspor. Ne že by ta popelkovská chudoba byla ctností sama o sobě. Svědčí ale o tom, že třeba Chrenkovy peníze se profesionálce na poměry v českém zdravotnictví vyhnou táhlým obloukem. O penězích mluvím proto, že se s jejich pomocí dělá reklama. Za kouřovou clonou zaplacené volební kampaně jsou skuteční kandidáti se svými kvalitami, schopnostmi a charakterem. Jeden z nich bude na několik let ovlivňovat život u nás. Zdá se mi, že Zuzana Roithová to z nich zvládne nejlépe.