Oslavy, pořádané českými protestanty v neděli 12. října 2014 začaly v Betlémské kapli bohoslužbami, které v přímém přenosu přenášela ČT2. Po nich pokračoval program až do večera na několika místech pražského Starého a Nového města: koncerty, happeningy, divadelními představeními, pódiovou diskusí, přednáškami, komentovanými exkurzemi a výtvarnými dílnami. K příležitosti výročí vyšla kniha Mikuláše Vymětala (ed.) Pijte z něho všichni: Kostel u sv. Martina ve zdi a víra v něm (https://www.kosmas.cz/knihy/199279/pijte-z-neho-vsichni/). Všeho toho kolotání se účastnilo několik tisíc lidí. Nakolik vím, nedošlo přitom k žádnému vážnějšímu incidentu. Byl jsem překvapen pozitivní, odlehčenou a přátelskou atmosférou celé akce.
Zprávy ČT z 12. října 2014 ovšem z této oslavy v den jejího konání nepřinesly ani slovo. Samozřejmě se toho dne probíraly především výsledky komunálních a senátních voleb. Přesto si myslím, že Vámi vedené zpravodajství ČT vážným způsobem selhalo, když akci zcela ignorovalo. Veřejnoprávní médium má přece i ve své zpravodajské sekci za úkol kultivovat národní rozhovor, a to nejen o aktuálních – tak často zcela efemérních – událostech každodenní politiky, ale také o hlubších souvislostech a tendencích, které život našeho národa utvářejí – a které se čas od času materializují v různých typech oslav.
Kyrgizský spisovatel Čingiz Ajtmatov v knize Stanice Bouřná vypráví pověst o mankurtech, válečných zajatcích, kteří jsou drastickou operací zbaveni paměti. Jejich noví pánové je s oblibou nasazují proti jejich vlastnímu kmenu. Mankurti, lidské stroje zbavené minulosti, ochotně zabíjejí vlastní rodiče. Mankurtizace společnosti, ztráta dějinného vědomí, je vícekrát popsaný jev, který má mnohočetné příčiny. Zpravodajství ČT z 12.října 2014 ale svou ignorací šestistého výročí kalicha v Čechách k mankurtizaci českého veřejného rozhovoru o něco přispělo. Byl bych rád, kdyby takových lapsů bylo co nejméně.
S úctou a přáním všeho dobrého v práci i v životě
Petr Sláma